Příroda v Praze 4

O PROJEKTU MÍSTA K NÁVŠTĚVĚ

Zobrazit mapu všech míst

Památné stromy Dub letní

Dub letní (Quercus robur) foto č. 1, č. 2 Dub letní - „křemelák„ je domácí dlouhověká dřevina, dřevo má pevné, pružné a težké. Kořenový systém je hluboký, s řádne vyvinutým kulovým kořenem, vedlejší kořeny jsou dlouhé, bohate chapadlovitě větvené s poměrně bohatým vlášením. Vývraty netrpí, ani sněhovými polomy, používá se mj. ke zpevnování hrází. Řez se obvykle zaměřuje jen na odstraňování odumřelých nebo poškozených větví. Schopnost obrustání je poměrně dobrá.

Dub letní dorustá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Hluboké kořeny mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádne odolný proti větru. Křemelák roste velmi pomalu, zralého veku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhověký, muže se dožít i 1 500 let. Lépe snáší střídání podnebí než dub zimní.

Vyskytuje se téměř v celé Evropě s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. Původní v Evropě, na Kavkaze, zasahuje do Malé Asie a do severní Afriky. Na severu Evropy dosahuje až k 63° s.š., východní hranice areálu probíhá od Petrohradu k Orenburku na řece Uralu. Na jihu ho nalezneme v Řecku, na Sicílii, ve Španělsku (Sierra Morena). Nejvetší porosty vytváří v bažinných nížinách, hlavně

v údolí Drávy a Sávy. U nás je rozšíren od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených lesích, bežne se pěstuje především na kyselejších písčitých půdách.

Dub je lesnická dřevina, oblíbená i v sadovnictví, nejen pro schopnost snášet exhalace, ale hlavně pro dlouhověkost a krásný tvar i v pozdějším věku. Duby vyniknou jako solitéry, menší skupiny, použitelné jsou i do porostu, nebot řidší koruny propouštejí svetlo a umožňují růst vegetace pod nimi. Zejména v jižních Čechách se používal na hrázích rybníku. Výborná dřevina do města v nižších a středních polohách.

Borka (Cortex quercus) obsahuje značné množství tříslovin (12–20 %) – katechiny a elagotaniny. Dále obsahuje také flavonoidy a purpurogalin, tj. červeň dubové kůry. Využívají se i hálky – dubenky (Galla) – které obsahují také třísloviny (galotaniny a kyselinu galovou). V lidovém léčitelství se drogy používají k výrobě obkladů, koupelí nebo tinktur.

Duby byly pro svou dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívány již od nepaměti. Byly zasvěcovány nejvlivnejším bohům – Řekové je zasvětili hromovládnému Diovi, staří Slované bohu hromu a blesku Perunovi, Germáni pak jeho kolegovi Thorovi, keltští druidové v dubových hájích obětovali, apod.