Příroda v Praze 4

Fidlovačka je parková plocha, která vznikla zároveň v kontextu s nedalekými Jiráskovými sady /arch. K. Skalák/. Nyní je bývalý městský sad po kompletní rekonstrukci. Jeho obnova však poměrně citlivě respektuje původní uspořádání a společenský charakter místa. Roste zde mimo jiné poměrně vzácný, původem americký strom, ořešák černý (foto č. 1).

Fidlovačka patří na území Prahy 4 spolu s Jiráskovými sady, Roztylskými sady a Jezerkou, k historickým parkovým plochám nejvyšší kategorie, dle zařazení v celoměstském významu. Platí zde proto řada omezení upravených vyhláškou o ochraně veřejné zeleně, které jsou přísnější než v bežných městských parcích a ostatní městské zeleni.

Divadlo Na Fidlovačce (foto č. 2 a foto č. 3) Srovnáme-li začátky ochotnického divadla s Braníkem nebo Pankrácí, začalo se v Nuslích ochotnicky hrát poměrně pozdě. První ochotnické kroužky se tvořily v 70. letech 19. století, ale všechny zanikly nebo splynuly s pozdějšími spolky. Čtenářsko-ochotnická jednota Hálek v Nuslích byla založena v roce 1903 a zřídila si jeviště v Národním domě. Rovněž na pocátku století vznikly spolky Družstvo divadelních ochotníků v Michli, Beseda Budoucnost v Nuslích a další. Když se ředitel divadelní společnosti Stanislav Langer rozhodl postavit vlastním nákladem v Nuslích divadlo, bylo od pocátku jasné, že ponese název Tylovo. V dubnu 1921 zacala stavba divadelní budovy (mimochodem první ve svobodné republice) a již 5. listopadu téhož roku se konalo slavnostní otevření hrou J. K. Tyla Drahomíra a její synové, kterou o den později následovala Fidlovačka. Dřevěná stavba na zděné podezdívce podle plánu architektu Josefa Dnebovského a Aloise Zimy, kteří stavbu také provedli, si vyžádala náklady 1 900 000 Kc. V roce 1940 byla divadelní budova stavebně upravena, nektěré dřevěné části byly nahrazeny zděnými a celé divadlo omítnuto.

Název Tylovo neslo divadlo až do roku 1943. Za okupace bylo přejmenováno na Divadlo pod Vyšehradem, ale po osvobození se opět vrátilo ke svému původnímu názvu. V roce 1948 v souvislosti s přejmenováním Stavovského divadla na Tylovo dostala nuselská scéna název Divadlo Na Fidlovačce (s Tylem se tak nerozloučila úplně) a později – v sezoně 1963/1964, kdy došlo ke sloučení nuselského divadla s karlínským pod jedno vedení, vznikl název nový – Hudební divadlo v Karlíně a Nuslích. Je pochopitelné, že takový název se nikdy nevžil a divadlo pro všechny své četné příznivce zůstalo Tyláckem. První ředitel a zakladatel Langer chtěl Tylovo divadlo profilovat jako scénu českého klasického repertoáru s výrazným, téměř národně probuzeneckým posláním (Tyl, Klicpera, Bozděch, Mrštíkové apod.), záhy ale zjistil, že chce-li divadlo a hlavně návštevníky udržet, jenom s tímto repertoárem nevystačí.