Příroda v Praze 4

Nedvědovo náměstí je pojmenované v roce 1948 k poctě docenta Univerzity Karlovy v Praze, MUDr. Miloše Nedvěda (1908-1943) umučeného nacisty v koncentračním táboře. V letech 1906 až 1934 se náměstí jmenovalo Komenského, zřejme proto, že tu jsou dnes již historické budovy dvou základních škol. Nad prvním z objektů je nad vchodem reliéfní podoba učitele národů Jana Amose Komenského, druhá monumentální novorenesanční budova má obnovenou fasádu s psaníčkovými sgrafity. Oba domy jsou v majetku Městské části Prahy 4. V parkově upravené ploše okolo historických budov je památník květnového povstání 1945. Cennými dřevinami v parku okolo školy jsou vzácné Paulovnie plstnaté. Tento strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech Evropy jako ozdobný parkový strom. V Česku je přes svou atraktivnost poměrně vzácný. Lehká a hebká semena byla běžne užívána jako obalový materiál čínskými exportéry porcelánu od 19. století.

Paulovnie je velmi odolná rostlina (foto č. 2). Dokáže přežít i požár, neboť její kořeny jsou schopny regenerace a vyhnat nové větve. Je odolná k znecištění a není citlivá k půdním typum. Proto se řadí mezi tzv. pionýrské rostliny - obohacuje půdu dusíkem, zabraňuje svými kořeny erozi. Nesnáší stín jiných stromů, daří se jí, pokud je prevyšuje. Jako velmi atraktivní rychle rostoucí strom s velkými listy a nádhernými květy je využíván především jako ozdobná rostlina.

Podolská vodárna (foto č. 3 a š. 4)
První část dnešní podolské vodárny byla postavena koncem 20. let 20. století na místě staré vodárny ze sklonku 19. století. Stará vodárna nepatřila městu Praha. Vodárnu si nechaly vystavět Královské Vinohrady. Tehdy samostatné mesto bylo trnem v oku Pražanu, kteří mu připravili nejednu schválnost. Kolem roku 1880 se rozhodli, že zastaví dodávku pitné vody na Vinohrady a přinutí je tak ke „kapitulaci“ – připojení k Novému Městu. Na usnesení pražské radnice však Vinohrady odpověděly výstavbou vlastní vodárny v Podolí a vinohradské vodárenské veže. K výstavbě nové vodárny v Podolí přivedl pražskou obec stálý nedostatek pitné vody. Stavbu mohutné vodárenské budovy provedla pražská stavební firma Nekvasil podle projektu architekta prof. Antonína Engela.